Výstavba nových tratí na Slovensku 1918-1929
poslední aktualizace 7.5.2001
Bánovce - Vajany - (Užhorod)
Zvolen - Krupina
Veselí nad Moravou - Nové Mesto nad Váhom
Bánovce - Vajany - (Užhorod) (20.10.1921)
Kritická dopravní situace byla rovněž mezi východním Slovenskem a Podkarpatskou Rusi, kde jediná železniční spojnice Barča - Michalany - Slovenské Nové Mesto vedla v těsné blízkosti nestabilních maďarsko - slovenských hranic. Zde byla projektována železnice Bánovce - Vajany, která předcházela stavební program ze zákona 235 Sb. z roku 1920 a s využitím stávající místní trati Vajany - Užhorod měla zajistit propojení mezi Slovenskem a Podkarpatskou Rusí. Dne 7.1.1920 zde byla zahájena výstavba hlavní tratí Bánovce - Užhorod. Tento den můžeme považovat za den zahájení vý-stavby tratí na Slovensku novým státem - Československem.
Zvolen - Krupina (15.1.1925)
Jak jsem již uvedl v úvodu, první postavenou novostavbou železniční tratě byla trať Bánovce - Vajany. Jako další budovanou novou trati byla spojnice Zvolen - Krupina o délce 33,796 km s největším stoupáním 14 promile. Trať zajišťovala dopravní spojení oblasti jižně od Zvolena, která byla napojena na železniční síť pouze přes příhraniční trať přes Šahy. Již tato stavba

byla stavěna velkoryse s vyloučením úrovňových křížení se silničními komunikacemi. Celkový objem zemních prací představoval 800 000 metrů krychlových zeminy. Mimo velkého množství mostních konstrukcí byly na trati postaveny i dva tunely. Celkové stavební náklady na postavení představovaly částku 73 mil. Kč. Do provozu byla trať uvedena 15. ledna 1925 za účasti ministra železnic Stříbrného a ministra pro správu Slovenska Dr. Kállaya. K otevření projel trať slavnostní vlak.
Krupinský portál tunelu v Neresnici
Mapka trati Zvolen - Krupina
Veselí nad Moravou - Nové Mesto nad Váhom (1.9.1929)
Další síly při výstavbě nových tratí se již zcela soustředily na vybudování transverzálního spojení českých zemí s východem republiky. Dne 8.února 1923 byla slavnostně zahájena výstavba trati Veselí nad Moravou - Nové Mesto nad Váhom. Stavba byla zahájena ražením vrcholového tunelu pod Polanou rakouskou tunelovací metodou.
Byl stavěn jako jednokolejný o délce 2421 metrů. Ražba tunelu byla dokončena 12.9.1926. Odchylka obou štol při setkání byla 25 mm vodorovně a 7 mm svisle. Objem odstraněného materiálu z tunelu činil 143 00 metrů krychlových hornin. Výstavba byla stěžována obrovskými tlaky hornin způsobenými bobtnáním břidlic na vzduchu. Dalším přírodním jevem znepříjemňující výstavbu byly v úseku asi 400 m velký výskyt metanu, který byl zapalován při odstřelech. Portál tunelu byl po dokončení "ozdoben" letopočtem výstavby a staátním znakem ČSR. Tunel, který dnes opět nese jméno generála Štefánika má i své oběti - 6 pracovníků v průběhu výstavby. Do roku 1931, do otevření Bralského tunelu na trati Handlová -
Horná Štubňa, to byl nejdelší tunel v síti ČSD. Na trati byly mimo mostní díla vybudovány ještě dva další tunely - Čachtický tunel (250 m) a Poriadský tunel (486 m). Nová trať pak byla dávána do provozu postupně od 8.12.1927 do 1.9.1929 kdy byla trať zprovozněna v celé délce. Dnes je to mezinárodní trať se slabým provozem.
Vrbovecký portál tunelu pod Poľanou