V roce 1911 navštívila delegace zástupců kkStB Kanadu, kde se seznamovala s vyhlídkovými vozy Canadain Pacific Railway Comp. Důvodem návštěvy byla snaha kkStB nasadit na vybrané spoje přes Alpy luxusní vozy. Na základě prohlídky v Kanadě byly stanoveny technické parametry a vybavení vozů pro tratě kkStB. Dne 20. prosince 1911 byla ve Vídni

podepsána smlouva mezi kk ministerstvem železnic a generálním zastoupením Canadian Pacific Railway Company. Smouva byla uzavřena na provoz osmi vozů. Jako výrobce vozů byla vybrána vagónka v Kopřivnici. Zde bylo zakázce přiděleno zakázkové číslo 1100 a začalo zpracování dokumentace, která byla i v Kopřivnici dokončena. Než se vozy dostaly do výroby došlo k problémům s plněním termínu pro probíhající stávky v Kopřivnici. Proto byla výroba prvních tří vozů, podle dokumentace z Kopřivnice, zadána v komisi do vagónky Ringhoffer v Praze. Tam byly i první tři vozy s čísly 101 - 103 vyrobeny a předány dne 14.8.1912 zástupcům Canadian Pacific Railway. Další vozy byly již vyráběny v Kopřivnici pod čísly 104 - 108 a dodány 2. června 1913. Vozy byly mimo čísel označeny i jmény - např. 101 - Arlberg, 103 - America, 107 - Australia.
Provoz s vozy byl zahájen hned v roce 1912 po dodání prvních tří vozů, ale naplno byly nasazeny v letním jízdním řádu 1914. Tam byly vozy nasazeny na třech rychlíkových trasách. Vídeň - Innsbruck, rychlík 109/110. Innsbruck - Buchs rychlík 301/302 a Salzburg - Terst, rychlík 707/708. Jejich nasazení netrvalo dlouho a krátce po začátku I. světové války byly zabaveny kk armádou pro potřeby lazaretních vlaků. V tomto provozu vydržely do konce války a návratu k Canadian Pacific Railway se dočkaly až 14. června 1920, kdy byly předány v St. Pölten zpět původnímu vlastníku. Canadian Pacific Railway vozy poslala na opravu do Kopřivnice. Změněné podmínky v poválečné Evropě vedly k prodeji těchto vozů do Itálie k FS. Novou domovskou stanicí se stal Milán.Vozy byly modernizovány a zařazeny k vlaku pro Mussoliniho. Začátek II. světové války znamenal opět změnu - vozy byly využívány u hotelového vlaku pro uprchlíky. Na konci války byly zavlečeny po Evropě, jeden byl nalezen mezi jinými zavlečenými vozy v Mnichově. U FS byly v Itálii v provozu v roce 1970 ještě dva vozy.