Vznik dílen - dílny KFNB Moravská Ostrava
Severní dráha císaře Ferdinanda (SDCF, Kaiser Ferdinands Nordbahn - KFNB) si byla od začátku vědoma důležitosti opravárenské služby a nepřenechávala ji mimodrážním opravcům. Zřizovala ve všech významnějších stanicích dílny nebo dílničky, které uváděla do provozu současně s otevřením stanice. První dílenské stroje v Rakousku pocházely z Anglie. Od roku 1854 se však začaly vyrábět i v Rakousku a později byly dílny vybavovány převážně rakouskými stroji. Nezacvičený dílenský personál byl v prvních letech zaučován anglickými mechaniky ze Stephensonovy továrny v čele s mechanikem Johnem Bailliem. V službách KFNB nezůstal dlouho, na základě stížností po nehodě vlaku Brno - Vídeň byl roku 1840 propuštěn.
S otevřením železniční stanice v Moravské Ostravě - Přívoze dne 1. května 1847 byly dány do provozu dílny. Přímo naproti

plan1853.gif (9106 bytes)

staniční budově za šesti nádražními kolejemi stál objekt lokomotivní remízy, na který navazovala budova dílen. Remízou procházely tři koleje. Příjezd do dílen byl remízou, nebo po točně z šesté nádražní koleje. K lokomotivní remíze a dílnám patřily skládky uhlí a dřeva. V prvních letech své existence byly přívozské dílny malé. Dílny měly šestnáct stanovišť pro opravu vozů a dvě pro opravu lokomotiv. Personál dílen v Moravské Ostravě - Přívoze byl zaškolován v hlavních dílnách společnosti KFNB ve Floridsdorfu.
Vybavení hal bylo z pohledu dnešní techniky na nízké technické úrovni. V polovině minulého století však patřila tato technika ke špičce. Zvedáky se obsluhovaly ručně a u lokomotiv se dvojkolí vyvazovala ruční hříží. Dílny měly zpočátku něco málo přes šedesát zaměstnanců, nejvíce bylo truhlářů, kovářů a soustružníků.
Přívozské dílny patřily společnosti Severní dráhy plných šedesát let a měnily rychle svůj vzhled. Společně s dílnami v rakouském Floridsdorfu patřily k hlavním dílnám společnosti. Nepotkal je tedy osud dílen v Brně a Přerově, které byly záhy zrušeny. Jejich další výstavbu lze rozdělit do tří etap. První zahrnuje léta 1847 až 1874, druhá končí v roce 1898, třetí v roce 1912.

.