|
Výstavba nových tratí na Slovensku 1918-1929
|
|
poslední aktualizace 7.5.2001
|
|
|
|
|
|
|
Bánovce
- Vajany - (Užhorod) (20.10.1921)
Kritická dopravní situace byla rovněž mezi východním Slovenskem a Podkarpatskou
Rusi, kde jediná železniční spojnice Barča - Michalany - Slovenské Nové
Mesto vedla v těsné blízkosti nestabilních maďarsko - slovenských hranic.
Zde byla projektována železnice Bánovce - Vajany, která předcházela stavební
program ze zákona 235 Sb. z roku 1920 a s využitím stávající místní trati
Vajany - Užhorod měla zajistit propojení mezi Slovenskem a Podkarpatskou
Rusí. Dne 7.1.1920 zde byla zahájena výstavba hlavní tratí Bánovce - Užhorod.
Tento den můžeme považovat za den zahájení vý-stavby tratí na Slovensku
novým státem - Československem. |
|
Zvolen - Krupina
(15.1.1925)
Jak jsem již uvedl v úvodu, první postavenou novostavbou železniční tratě
byla trať Bánovce - Vajany. Jako další budovanou novou trati byla spojnice
Zvolen - Krupina o délce 33,796 km s největším stoupáním 14 promile. Trať
zajišťovala dopravní spojení oblasti jižně od Zvolena, která byla napojena
na železniční síť pouze přes příhraniční trať přes Šahy. Již tato stavba |
Veselí nad Moravou - Nové Mesto nad Váhom (1.9.1929)
Další síly při výstavbě nových tratí se již zcela soustředily na vybudování
transverzálního spojení českých zemí s východem republiky. Dne 8.února 1923
byla slavnostně zahájena výstavba trati Veselí nad Moravou - Nové Mesto
nad Váhom. Stavba byla zahájena ražením vrcholového tunelu pod Polanou rakouskou
tunelovací metodou. |
 |
Byl stavěn jako jednokolejný
o délce 2421 metrů. Ražba tunelu byla dokončena 12.9.1926. Odchylka obou
štol při setkání byla 25 mm vodorovně a 7 mm svisle. Objem odstraněného
materiálu z tunelu činil 143 00 metrů krychlových hornin. Výstavba byla
stěžována obrovskými tlaky hornin způsobenými bobtnáním břidlic na vzduchu.
Dalším přírodním jevem znepříjemňující výstavbu byly v úseku asi 400 m velký
výskyt metanu, který byl zapalován při odstřelech. Portál tunelu byl po
dokončení "ozdoben" letopočtem výstavby a staátním znakem ČSR.
Tunel, který dnes opět nese jméno generála Štefánika má i své oběti - 6
pracovníků v průběhu výstavby. Do roku 1931, do otevření Bralského tunelu
na trati Handlová - |
|
|
Horná Štubňa, to byl
nejdelší tunel v síti ČSD. Na trati byly mimo mostní díla vybudovány ještě
dva další tunely - Čachtický tunel (250 m) a Poriadský tunel (486 m). Nová
trať pak byla dávána do provozu postupně od 8.12.1927 do 1.9.1929 kdy byla
trať zprovozněna v celé délce. Dnes je to mezinárodní trať se slabým provozem. |
|
Vrbovecký portál tunelu pod Poľanou
|
