e-mail na titulní straně Hlavní stránka katalogu osobních vozů Články Katalog osobních vozů ČSD/ČD Parostroj

Podvozky osobních vozů ČSD 1918-1945

poslední aktualizace 6.10.2002

Vznik samostatného Československa a tím samostatných Československých státních drah (ČSD) byl po konsolidaci stavu ve znamení urychleného doplnění parku osobních i nákladních vozů, které v době rozpadu monarchie nepřipadly ČSD v dostatečném počtu, případně byly technicky zastaralé a válečnými událostmi 1914-1918 poškozeny. Pro první dodávky byly proto využity jak již objednané a rozpracované dodávky kkStB, byly objednávány i nové podle dokumentace bývalých kkStB, pouze s nejnutnějšími změnami, protože nebyl časový prostor pro nové konstrukce. Pokračují tedy dodávky vozů s podvozky vozové skupiny kkStB If, pouze jsou používány některé díly dle specifikace ČSD.
První poválečné konstrukce vozů
Na první novou poválečnou konstrukci rychlíkového vozu ČSD Ca 4-5010 až 4-5069 z roku 1925 jsou opět použity podvozky kkStB, provedení If, ale již s valivými ložisky. Jiné zásadní změny, mimo opětovné zesílení, nebyly na podvozku provedeny. Poslední užití těchto podvozků je u dodávky poštovních vozů z roku 1934, posledních čtyřnápravových vozů s dřevěnou skříní, které váhově podvozkům kkStB odpovídaly.

Podvozek s horními jhy - z typového výkresu vozu a současný stav u vozu Ca 4-5099

Nové typy podvozků se objevují až s prvními dodávkami celokovových rychlíkových vozů Ca ,BCa, CDa a Da počátkem třicátých let, známých pod přezdívkou "pancéřáky", pro jejich 3 mm silné nýtované plechové obložení skříně. Pro tyto vozy musely být dodány podvozky s vyšší únosností než kterou disponovaly staré podvozky kkStB.
První podvozky jsou z dodávky 10 ks služebních vozů Da dodaných Ringhofferovými závody. Jedná se o nýtované podvozky s horními jhy o rozvoru 2500 mm (je používán i název pensylvánské) s valivými ložisky SKF. Pro podvozky se jhy je charakteristické prvotní vypružení (vinuté zpruhy) umístěné mezi jho a rám podvozku, není zde samostatné vypružení ložiskové skříně. Samotný rám podvozku je podobný předchozímu typu kkStB If. V podvozku byly užity dvojkolí s nápravami Nv 2/22 o průměru styčné kružnice dvojkolí 1000mm. Tento typ podvozku byl následně dodáván pod všemi vozy BCa, Ca CDa z dodávek"pancéřáků".
Zlepšování jízdních vlastností
U dalších dodávek služebních vozů dodávaných souběžně z vagónek Královopolská a Ringhoffer od roku 1936, začal Ringhoffer i Královopolská zkoušet nové typy podvozků charakteristické prodlužováním rozvoru na 3000 mm a více. Je zde vidět snaha o zlepšení chodových vlastností podvozků při zvyšujících se traťových rychlostech, charakterizované ovlivněním sinusového pohybu dvojkolí délkou rozvoru podvozku.

Podvozek vozu Fa z roku 1937 - nákres z typového výkresu vozu a současný stav podvozku

Královopolská strojírna v Brně představila na svých dodávkách podvozek konstrukčně příbuzný německému podvozku Görlitz III leicht. Jedná se o podvozek s velkým rozvorem - 3200 mm, s prvotním vypružením listovými pružnicemi doplněnými na závěsech pružnic vinutými zpruhami (řešení je v této části shodné s podvozkem kkStB If) a druhotným vypružením pomocí podélných listových pružnic v obrácené poloze ve vypružení kolébky. Souběžně s užitím pod služební vozy byl Královopolskou strojírnou použit v mírně upravené podobě pro motorový vůz M 251.0 a M 273.0. Dvojkolí jsou použita s nápravami nového typu N/36 s průměrem čepu 130 mm. Poslední použití podvozků Královopolské je u poštovních vozů Fa (prvních poštovních vozů celokovové stavby) z roku 1937, posledních 26 vozů bylo dodáno až v roce 1950-52.
Třetí výrobce - Ringhoffer dodal na služebních vozech podvozek se spodními jhy. Podvozek s rozvorem 3000 mm má nápravy spojené jhy se spodním uchycením k ložiskové skříni. Tímto řešením byla při značném rovoru podvozku přece jen poněkud snížená neodpružená hmota jha, na rozdíl do provedení s horním jhem. Prvotní vypružení mezi jhem a rámem podvozku je řešeno vinutými pružinami a kolébka podvozku, na kterou je uložena vozová skříň přes plochou tornu a dvojici kluznic je odpružena oboustraně čtveřicí eliptických listových pružin. Na podvozcích byla zkoušena vylepšená kluzná nápravová ložiska mazaná místo mazacích polštářů (vzlínáním) - rozstřikem přes plochý kroužek, který se namáčí ve spodní části ložiskové skříně do oleje a odstředivou silou je olej rozstřikován na stěny, odtud stéká drážkami v pánvici na čep - systém Isothermos. Použita byla dvojkolí typu N/36 s čepy o průměru 130 mm. Jedná se poslední užití kluzných ložisek u osobních vozů ČSD. Koncem padesátých let byla vzhledem k častým závadám na těchto ložiscích provedena výměna náprav a ložisek za valivá.

Ložisková skříň s kluzným ložiskem s mechanickým mazáním Isothermos

Podvozek vozu Fa s přímými jhy od Ringhoffera

Stejné podvozky jsou užity v posledních předválečných dodávkách celokovových rychlíkových vozů BCa a Ca z vagónky Ringhoffer, vozy celokovové stavby zvané podle autora architektonického řešení arch.Grégra.
Přípojné vozy
Od třicátých let se jako samostaná kapitola vývoje podvozků začínají ubírat podvozky ctyřnápravových přípojných vozů. K zahájeným dodávkám motorových vozů pro dálkovou dopravu začal i vývoj přípojných vozů. Do roku 1945 Jsou to čtyři typy podvozků pod čtyřmi typy přípojných vozů Calm. Vzhledem k nižší váze vozu je i jejich vývoj charakteristický snahou o úsporu váhy. Ve větší míře se zde prosazují nové technologie - svařování elektrickým obloukem u podvozkových rámů.
Calm 1934 - první čtyřnápravové přípojné vozy od Ringhoffera, mají podvozky technickým řešením připomínající podvozky kkStB Ia - If. Pro dosažení nízké váhy je použit rozvor podvozku pouze 2100 mm, rám podvozku je již svařovaný, nápravy
Podvozek prvního vozu Calm 4-7001

jsou odpruženy vinutými pružinami umístěnými nad ložiskovou skříní, druhotné vypružení kolébky tvoří sady eliptických listových pružnic mezi rámem podvozku a kolébkou, tedy standardní používané technické řešení. V podvozcích jsou použity nápravy N22v2, dvojkolí o průměru 880 mm a valivá ložiska 8SB. Stejné podvozky s drobnými úpravami (dvojkolí N33v) jsou použity i u vozů Calm z roku 1935.
Další série vozů Calm z roku 1936 již přináší zcela jinou konstrukci rámu podvozku, prodloužený rozvor na 2800 mm v souladu s tehdejším trendem zlepšování jízdních vlastností. Rám podvozku je lehké konstrukce svařovaný z profilů a výlisků.

Podvozek vozu Calm z roku 1936 (podvozek je částečně zakryt podvěsy)

Podvozek Tatra vozu Calm 1939 (podvozek je částečně zakryt podvěsy),
fotografie podvozku vozu Bam 5107 - současný stav

Prvotní vypružení dvěma sadami vinutých pružin uložených na vahadle spojeným s ložiskovou skříni. Vypružení kolébky je řešeno opět standardním způsobem - dvěma sadami eliptických listových pružnic. V podvozku jsou již použita dvojkolí NV 33 s průměrem dvojkolí 920 mm. Ložiska jsou použita valivá FAG 8SB.

Podvozek Tatra vozu Calm 1939 - bohužel nekvalitní tovární fotografie

Poslední předválečná konstukce přípojného vozu Calm 1939 je vybavena podvozky Tatra. Jedná se opět o lehký svařovaný rám, dvojkolí jsou odpružena dvěma sadami vinutých pružin uložených mezi vahadlem a rámem podvozku, kolébka je proti rámu podvozku odpružena podélnými listovými pružnicemi se vzdálenosti ok 1700 mm s deseti listy 120x16 mm. Dvojkolí jsou o průměru 920 mm s uložením ve valivých ložiscích. Výroba těchto podvozků pokračoval po roce 1945 další dodávkou vozů Calm. Ostatní poválečné dodávky již byly

dodávány s novými konstrukcemi podvozků.
Hlavní znaky meziválečného vývoje
Celkově lze vývoj charakterizovat využitím kolébky u všech typů podvozků, v prvotním vypružení se objevují pouze vinuté pružiny, v druhotném zase pouze listové pružnice. Tato kombinace je dána chybějícími tlumícími prvky (tlumiči) ve vypružení a jsou v konstrukci podvozků nahrazeny listovými pružnicemi s jejich tlumícími vlasnostmi danými třením mezi listy pružnice. Na vývoj prvních použitelných tlumičů si musíme počkat ještě téměř dvacet let. V konstrukci rámu podvozků je postupně využívána nová technologie - svařování, nýtované konstrukce jsou na ústupu. Vedení dvojkolí je rozsochové a u ložisek se postupně prosazují valivá ložiska.
Společným znakem všech podvozků je pružné uložení dynama na na nosiči upevněném na rámu podvozku. Pohon je zajištěn plochým řemenem od nápravové řemenice.

Literatura:
Pojezdy a podvozky železničních vozů, Ing.D.Kos a Ing.J.Procházka, Nadas 1964
Katalog osobních vozů, Jindra, Frolík 1967
Dokumentace k vozům a podvozkům - z vagónky Ringhoffer
Katalogy československých vagónek Tatra 1960, 1962
Nápravová ložiska železničních vozů ČSD, Ing. Calda, Kouba, 1962