Teoreticky by to kolem roku 1960 mohl být ještě rychlík na nějaké odlehlejší trati.

Nevím, co rozumíte pod pojmem značení. Čísla, která znám, jsem uváděl už minule.

LachTTane,
zmizely provozní řády a také pamětníci, ale pátrání pokračuje. Jedním z nepřímých důkazů o zatrolejování, by mohla být úvaha, že zcela jistě vlaky z lipenky přijížděly k nejvzdálenější betonové hraně nástupiště od výpravní budovy(jsou tam tři, myslím služebně pátou hrany kolej) a tak všechny další vzdálenější, liché, koleje byly pod trolejí 1,5 kV. Ale nezoufejme, mážná se něco v Budějovicích najde. Jak dlouho se elektricky (25 kV) jezdí po Rybníka po hlavní trati? Bek

Děkuji vám mnohokrát. O výrobě papíráků, bajek,Dačka a DFačka uvažuji také. Tedy říkáte že spíše než rychlík, byl by to osobní vlak tažený šlechtičnou, mohl by být tedy v tom složení jak jsem psal, pouze bez jídelního vozu? Jak by tedy mělo vypadat značení těchto vozů v roce 60? Děkuji.

Takovou soupravu bych v uvedeném období jako moc reálnou neviděl. 476.0 byly doma v Přerově a jezdily na hlavních tratích, kde byly soupravy rychlíků z velké části řazeny z novějších vozů ("papíráky", osmidveřové Bai, od roku 1957 nové vozy Da, od 1958 nové vozy ze Smíchova), starší vozy byly přesouvány na podřadnější výkony a nezřídka (vozy s dřevěnými skříněmi - tuzemská výroba před rokem 1930) na osobní vlaky. Spíše by se k takové soupravě hodila lokomotiva 475.1 a nejspíš by do ní nepatřil jídelní vůz.
Čísla Ba 3-0234, 3-0167 a Aa 1055 náleží k systému z roku 1957, přičemž první dva odpovídají označení pro osobní vlaky.
Poštovní z roku 1937 byl např. Fa 9135, služební Ringhoffer 1936 Da 7096, Královopolská (jiné podvozky) Da 7098, "grégr" ABa 2142, "pancéřák" Ba 3314 (1. série), WR 496 - 499, "grégr" Ba 3327.
K těm německým vozům mám identifikován vůz Ba 3074 jako typ C4i-36 DR a Ba 3-0103 jako AB4ü-23 DR.

Pardon blbě jsem si přečetl dotaz, ale možná se to někde najde, pak dám vědět.

Certlov

Zdravím. Chci si postavit soupravu tak z roku 58-60 ve složení:
476.0 + Fa(1937/8) + Da(1936/8) + ABa(ex BCa grégr) + Ba(ex Ca-dělá roco) + Ba 3-0234(ex Ca 13,5mm)+ Ba pancéřák + WRa (ex Ara liliput) + Aa 1055 + Ba(hecht-roco) + Ba(ex Ca grégr) + Ba(Ba roco) + Ba 3-0167
Rád bych věděl zdali je taková souprava reálná a zda byste mi mohli říct jaká čísla tyto vozy mohli mít po přečíslování v roce 57. Díky moc, Beňa
P.S.: Radši pište na mejl, ať to tu nezacpeme Milanovi blbostma. Díky moc

Nevíte někdo, jak byla původně zatrolejována stanice Rybník? Zejména koncem šedesátých let, pokud se to během doby měnilo? Z mých dostupných fotografií a plánku se to nedá vyčíst. Chci postavit Lipenku. LachTTan

Nazdar Ivo,
my dva přece víme, kdo za případem ŽM 11/2007 stojí, ale také je za tím nedostatečná vzdělanost zájemců o tyto věci. Absence literatury z tohoto oboru, protože ne každý je badatel, jinde takovou literaturu mají a je možnost si dané věci přečíst a dohledat. Názorný příklad jsou vozy UNESCO, denně lze předlohu vidět na vlacích,tedy současnost a stejně zmizely jako paskvil z pultu co by dup. Když vyjde kniha nebo třeba model s popisem ČSD, hned se najde plno šťourů, kteří nikdy nic v oboru nepodnikli a mají připomínek jak holič o sobotě.Přitom třeba zrovna vozy UNESCO opravdu, tak jak být slibuje RailTop. Ale dost už, je to v lidech na obou stranách pultu. Tady by každý chtěl vše co nejlevněji a rádo se zapomíná, že zrovna modelová železnice i v okolních zemích není koníčkem chudých. Druhá věc je cenová politika většiny našich prodejců, já už jsem u nás v kamenném obchodě nekoupil model několik let a důvod je na snadě, v Rakousku a Německu jsou modely v krámě levnější. Jindra

Nazdar Ivo,
my dva přece víme, kdo za případem ŽM 11/2007 stojí, ale také je za tím nedostatečná vzdělanost zájemců o tyto věci. Absence literatury z tohoto oboru, protože ne každý je badatel, jinde takovou literaturu mají a je možnost si dané věci přečíst a dohledat. Názorný příklad jsou vozy UNESCO, denně lze předlohu vidět na vlacích,tedy současnost a stejně zmizely jako paskvil z pultu co by dup. Když vyjde kniha nebo třeba model s popisem ČSD, hned se najde plno šťourů, kteří nikdy nic v oboru nepodnikli a mají připomínek jak holič o sobotě.Přitom třeba zrovna vozy UNESCO opravdu, tak jak být slibuje RailTop. Ale dost už, je to v lidech na obou stranách pultu. Tady by každý chtěl vše co nejlevněji a rádo se zapomíná, že zrovna modelová železnice i v okolních zemích není koníčkem chudých. Druhá věc je cenová politika většiny našich prodejců, já už jsem u nás v kamenném obchodě nekoupil model několik let a důvod je na snadě, v Rakousku a Německu jsou modely v krámě levnější. Jindra

Ono to taky souvisí s obecným povědomím o tom, co vlastně u nás kdy vůbec jezdilo, nemluvě o znalostech některých věcí, jako třeba provedení a rozmístění nápisů na vozidlechv různých obdobích ("epochách"), což je např. na rozdíl od přepočítávání rozměrů vidět na modelu už na první pohled z dálky. A to o tom povědomí platí jak o mnohých zákaznících, tak i o některých výrobcích a prodejcích (proč bych to neměl prodávat, když to jde na odbyt?). Např. v těchto dnech se mi dostal do ruky Železniční magazín 11/2007, kde jsou mezi novinkami na trhu dva ex německé vozy ČSD se smyšlenými čísly, která neodpovídají žádnému ze systémů ČSD...

Minulou neděli jsem si něco slíbil, možná i pod vlivem rodinné události, kterou byl příchod první vnučky v ten den na svět, že už nikdy více. Takže naposledy, možná by nebylo na škodu některým, "taky zájemcům" o železnici a modelovou zvláště, být někdy muškou a poslouchat po skončené burze prodejce jak smýšlejí o svých některých zákaznících. Nechci být neslušný, tyto stránky si to nezaslouží, ale mnohdy bývá řeč o jisté části mužského těla, že kdyby na něm bylo ČSD a rudá hvězda, tak se prodá. Bohužel tento přístup, který vyvolala moje reakce na dotaz, podle mého názor nemá hodnotu a lépe se k němu nevyjadřovat a raději zde debatovat o smysluplných problémech, když správce stránek dal takovou příležitost a prostor o kterých se nám před nedávnou dobou vůbec nesnilo. Bek

Míra tolerancí odchylek od modelové věrnosti je subjektivní záležitostí každého modeláře či sběratele a vymezení hranice "toto ještě ano/toto už ne" je problematické a může se lišit i u téhož člověka případ od případu. Proto dle mého názoru pro porovnání model/skutečnost mohou objektivní fakta (např. celková délka modelu se proti přepočtu liší o tolik, průměr kol o tolik) sloužit jen jako jedno z vodítek k rozhodování. Ten, kdo potřebuje model k provozu na kolejišti, asi ve většině případů (obzvlášť tam, kde ani moc nejde se na model nedá dívat zblízka) dá přednost spíše dobrým jízdním vlastnostem i za cenu určitých vzhledových či rozměrových odchylek od reálu, zatímco do vitriny má význam věrné provedení do všech detailů, kvalitní povrchová úprava atd. a jízdní vlastnosti, tažná síla atd. hrají roli podřadnou.

Dávám ve všem za pravdu panu Bekovi. Nelze si jen tak z plezíru stavět vlastní modely bez originálu, to už není model, ale originál čehosi, co ve skutečnosti na železnici neexistovalo a to nepatří do železniční modelařiny, ale někam jinam. Zdavím

Lelíček taky říkal, že je imitace a ne Fernando král.Velké procento debat na železniční témata, modelovou železnici nevyjímaje, jsou nic neřešící tlachy, mnohdy o ničem a bez znalostí věci a je lépe se jich neúčastnit. Budu se toho držet. S pozdravem Bek

Mám nějaké údaje ze Studénky. Snažím se z toho vytvořit pokud možno kompletní seznam výroby, ale zdaleka nejsem u konce. Pokud by ale šlo o nějaká konkrétní výrobní čísla, pošlete je a já se pokusím něco k nim dohledat.

Pane Beku,
minil jsem to jen jako podnet k uvaze, ne jako cestu k dokonalemu modelu 524.1(13).
Ohledne me poznamky na tema T20 vs kastle 524.13 - Nevim, nakolik dotycny tazatel trva na milimetrove presnosti, ale udelat kastli je, i pres nemale prodlouzeni masiny jedna z moznosti, jak si relativne levne, a bez rizika totalniho zniceni modelu, poridit na ceske kolejiste ceskou masinu, pokud se nekdo neciti na totalni novostavbu. Bude to mit sve mouchy, ale porad lepsi, nez dratem do voka .-)

Dobrý den,

byli jsme osloveni modelarem Martinem K. z Britanie, o planek stanice Opava pred r. 1938. Bohuzel nic takoveho nemam, nevlastní někdo takový plánek, cca z této doby či podobného data. Plánek stanice v XLS, cca z přelomu tisicileti mám.
Děkuji V.B.

Je ve velikosti H0, tedy v M 1:87, rozdíl 17,24 mm(M 1:1 1 500 mm) na celkovém rozvoru mezi BR 95.0 a 524.13 hnidopišstvím? Ale to je věc náhledu na věc. Rozdíl v M 1:1 mezi 534.03 a např. 57.10-35 je na rozvoru spřažených náprav 240 mm, to je prosím, bez přihlédnutí k mírám okolků, v H0 zanedbatelných 2,75mm a kremák nevyhlíží špatně. Myslím že můj názor není puristický, ale vše by mělo mít své meze. Modelářství je také o kochání se výsledkem své práce.Spíše bych doporučoval vycházet z modelů BR 57, 58 od ROCO nebo BR 94 od Fleischmanna. S pozdravem Bek

Velmi těžko. Nejlíp asi v Popradu, kde vagonka stále pracuje; kontakt tam ovšem žádný nemám. Výrobní seznam Tatry Smíchov se ztratil v rámci stěhování a organizačních změn; ve VÚKV měli fotokopii seznamu objednávek zhruba do 2. svět. války, ale není vyloučeno, že je to v materiálech, které z VÚKV přebíralo NTM. A šáf muzea ve Studénce se sám před časem pídil po výrobních číslech, protože jim prý evidence shořela při jednom z požárů, které továrnu postihly.
Pokud někdo z této oblasti ví o zdrojích informací, taky bych měl zájem...