Sculler: Pokud nejste hnidopich, možná by stálo za úvahu dodělat na BR95 kastli imitující 524.1, či spíše 524.13

Milane, v odkazech, v horní části, Časopisy, máte jako poslední uvedeno nakladatelství Kant s r.o.. jejich stránky jsou mrtvé, protože je pohltila Corona s r.o.Možná by bylo na místě zařadit Coronu a také bittnerovský Gradis Bohemia. Jindra

Ahojte, zhanam typove vykresy lokomotivy 434.2 mozete zaslat mailom, pomozete mi. Chcem stavat model. dakujem velmi pekne.

Lze se někde dostat k výrobním číslům vagónů, aby šlo z výrobního štítku zpětně identifikovat jakému vozu patřil? zajímaly by mě Studénka, Smíchov a Poprad
Děkuji za odpověď

V Coroně už není? Je teď přemístěná do pasáže Hybernia naproti Masaryčky. Adresu a způsob distribuce lze dohodnout mailem. Stačí zadat ve vyhledavači heslo Corona. Bek

Chlapi, súrne zháňam časopis Svět železnice č. 4(27)/ 2007
kto mi ho vie zohnať a poslať ?
Ďakujem

Prosím niekoho, kto má výkres BN-60 o jeho zaslanie. Jedná sa mi hlavne o čelný a zadný pohľad. Bokorys sa mi podarilo nájsť na webe. Veľmi by mi pomohli pri stavbe modelu. Ďakujem.

Děkuji Vám za odbornou informaci. Jde opravdu o řadu 95.0, vyráběnou nově v digitálu firmou PIKO. Přemýšlel jsem o přeznačení na ČSD, ale podle Vašich informací je jasné, že to nelze. Ještě jednou díky a nashle. Zdraví Schuller

Řada 95 DR je v německém způsobu označování dost široký pojem, zahrnuje všechny tendrovky 1 E 1. Pokud máte na mysli řadu 95.0(pruskou T20, přechodně na počátku také 77.0), kterou ve velikosti H0 vyrábí firma Piko a v minulosti také rakouský Liliput, tak nikoli. Jedná se speciální lokomotivu do kopcovitých tratí, vyráběnou v omezeném počtu. Takové stroje nebyly, také vzhledem ke své přechodnosti, používány mimo území Říše a proto k nám nebyly zavlečeny. Pro přepravy vojenských transportů nevhodný typ, krom přechodnosti také malé zásoby vody a uhlí. Tolik můj názor. Bek

Zajímám se o parní loko německé výroby zn. BR 95. Zajímalo by mě, zda tyto lokomotivy jezdily také oficielně i u ČSD, případně prosím i odkaz na e-mail. Díky

Hľadám foto príp presní opis popisu z jed. vag. Wrm- z obdobia CSD. Všetky materilály su vítané...

Zdravím všechny příznivce železnice.
Prosím Vás, nemáte někdo fotografii, kresbu či plánek drážního telefonu z 80-tých let, který se používal před těmi současnými. Pokud mne paměť neklame, byla to (dřevěná ?) bedýnka připevněná na sloupě telefonního vedení.
Díky

Fotografie na stránkách mirojust.cz přestali fungovat.Bylo to dobré i na porovnávání starého a nového číslování. Nevíte někdo jestli nejsou na nějakém novém webu??? Dík K.

NEMÁTE ZDE PROSÍMVÁS NĚCO O VALIVÝCH NÁPRAVOVÝCH LOŽISKÁCH LOKOMOTIVY ŘADY T448 (740) ? DÍKY

Díky za upozornění - opraveno.

Dobrý večer.

Našel jsem na Parostroji dva nefunkční odkazy, a sice na stránce
/modely/modely.htm

Odkazy Nástupiště a Označování kolejí odkazují na
Stanice/nastupiste.htm a
Stanice/oznac_koleji.htm

správné cíle odkazů jsou
stanice/nastupiste.htm a
stanice/oznac_koleji.htm

Jsou to zajímavý stránky, byla by škoda, kdyby se k nim kvůli tomu měl
někdo problém dostat.

Ahojte, zháňam info o osobných vozoch "RYBÁK" os, post, sluz, fotky, výkresy, schémy,detaily, dobové foto... niečo, čo nie je na týchto stránkach. Ďakujem. mail: steam_365.0@inmail.sk

Otáčení lokomotivy delších přes nárazníky než je délka točny, to lze vidět i dnes, 2 x 742, to se nesmí kolem motat žádný trouba, aby nedostal nárazníken poslední facku. Tuto fintu nelze provádět na balanční točně, jak není lokomotiva v těžišti, nelze točnu otočit. U kloubových točen je to jedno, tam to jde, most je kloubový a hmotnost lokomotivy je rozložena na pojezdových kolech.
Otáčení lokomotiv na točně v některých depech vyžadovalo znalost místních poměrů, viz točna v Ostravě na Bdr versus 556.0. Dodnes jsou na zdi Ferony stopy po zazdívání děr od nárazníků díky neumělým vrstvám cihel, kterými se vinící částečně vykupovali z průšvihu. Ale takových lokalit bylo více. Záleží na celkovém rozvoru lokomotivy a konstrukci točny, přesné najetí bylo vizitkou pro strojvedoucího. Zrovna nedavno uběhlo 10.let od 150.výročí prvního vlaku do Ostravy. Mezi hostujícími lokomotivami byl a 498.106, která měla problémy s ovládáním regulátoru a ostravská severní točna je dlouhá 23 m, pro Albíka tak tak. Brňáci to zvládli jak ve dne tak i při nočním fotografování a kdo to nevěděl, tak si ničeho nevšiml. Bek

Děkuji za upřesnění,mě to bylo neustálé divné ,jak parní lokomotivy řady 534.03 v Lipové Lázních se vešli na točnu,určitě s přesahem narázníků přes obrys točny.

Trochu se musím připomenout a omluvit, hledání netrvalo dlouho, ale nějak jsem na to zapoměl. V dochovaných služebních pomůckách z roku 1962 se uvádí, že v Lipové Lázních byla délka točny 20,04 m(typizovaná rakouská míra). Hanušovice 22,14 m a v Šumperku 23,60 m, typoval bych to na reko v době 1938-45 za DR, případně po druhé svět.válce.