Autor: Mcx (23.7.2006, 13:43:20)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Zdenek (zdenek<tecka>poustevnik<zavinac>volny<tecka>cz) z 22.7.2006, 23:16:01)

Tak jak již bylo někde řečeno - jedná se o úpravy prováděné v depech spíše v posledních desetiletích. V dřívějších dobách a přímo z ČKD, nevím, že by tam něco bylo.

Autor: Zdenek (zdenek<tecka>poustevnik<zavinac>volny<tecka>cz) (22.7.2006, 23:16:01)   odpovědět

Ahoj vsem,

panove pri stavbe dalsiho Brejlovce jsem narazil na problem. Cirou nahodou nevite nekdo, jak jsou udelane kryty vetraku na Brejlovci?

Jestli je to jen plech s panty na trubce, nebo je to na traverze.

Vsem za dobrou radu moc dekuju.

Usmejme se na ten svet a masinky pojedou lepe.

Ahoj Zdenek Poustevnik

Autor: Igor (izahradka<zavinac>atlas<tecka>cz) (20.7.2006, 14:24:57)   odpovědět

Nevíte, kde bych mohl sehnat fotky nebo ještě lépe plánek (alespoň typový) lokomotivy řady ČSD 275 (nohatá) ?

dík

Autor: LachTTan (lachttan<zavinac>volny<tecka>cz) (4.7.2006, 17:47:53)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Ivo Mahel (imahel<zavinac>koop<tecka>cz) z 23.5.2006, 07:28:52)

Ony ty německé cisterny u nás skutečně v hojném počtu jezdili. Ostatně, již před válkou byla většina vagonek propojena s německým kapitálem. A vyrábela mj. i dle německých normálií. Proto taky i dvounápravová cistrna od TILLIGa s popisem ČSD Ch.Z Litvínov není až takový výmysl, uvědomíme-li si, že právě litvínovskou chemičku založili němci v 38. a jistě tam po válce dlouho zůstalo mnoho věcí německého původu. Pokud byla jen někde na vlečce, mohla zůstat i dlouho po válce.
LachTTan

Autor: Dušan Bálek (d<tecka>balek<zavinac>quick<tecka>cz) (3.7.2006, 08:15:35)   odpovědět

Dobrý den všem, chtěl bych se zeptat, jestli existoval nějaký předpis pro zbarvení nákladních vozů 50. a 60. let. Děkuji

Autor: olle sundström (m<tecka>sundstrom<zavinac>comhem<tecka>se) (3.6.2006, 20:49:44)   odpovědět

I am very interested in railway modelling and try to find interesting objects to construct. Further, I am frequently visiting the Parostroj goods wagon department where I have found two goods wagons that I would like to build:

o the 200 hl tank wagon type R with double link suspension built by Vagonka Studenka
My desire is to get a photo of the car and to know the number(s) of the(se) car(s)
and building year.
o the flat car type Ptdo, built by Vagonka Studenka. Same wishes as for the
above car.

I am of course prepared to pay for copying costs etc. I also understand German.

Thanks in advance
Olle Sundström
Bergmästaregatan 18B
S-791 30 FALUN/SWEDEN

Autor: Ivo Mahel (imahel<zavinac>koop<tecka>cz) (1.6.2006, 07:31:56)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Danny z 31.5.2006, 19:23:14)

Já jsem tím chtěl vyjádřit, že kromě zcela rozdílné délky měl ten rám kotlových vozů odlišně řešené podélníky.
Ano, pokud vím, na jednotném spodku byly i hliníkové kotle.

Autor: Danny (31.5.2006, 19:23:14)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Ivo Mahel (imahel<zavinac>koop<tecka>cz) z 31.5.2006, 07:34:47)

Pane Maheli,

jeste jednou dekuji, jinak - aby nedoslo k mylce - mozna jsem se spatne vyjadril, temi "postranicemi vyvedenymi na uroven pomyslne poprsnice" jsem mel na mysli o neco vys vyvedene "jazyky" toho ramu, jinak ten inkriminovany vagon byl velmi podobny tem ostatnim z povalecne jednotne rady. Mohlo by byt mozne vysvetleni odlisneho ulozeni kotle to, ze byl z hliniku? Mam pocit, ze jsem cetl, ze neketere vozy byly dodany s hlinikovym kotlem...

Autor: Ivo Mahel (imahel<zavinac>koop<tecka>cz) (31.5.2006, 07:34:47)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Danny (dan_kramek<zavinac>post<tecka>cz) z 30.5.2006, 12:03:56)

Nákladní vozy nepatří k mým úplně silným stránkám, nicméně:
1) o poválečných kotlových vozech bylo několik poměrně podrobných článků ve starém Železničáři, snad někdy v 80. letech (přesnější údaje v hlavě nenosím)
2) Kotlové vozy jednotné poválečné typové řady měly upravený rám, který plynule přecházel do podstavců kotle. Měly rozvor 4,5 m, zatímco Vtr a Ztr 6 m.
3) Nedokážu potvrdit, že rám byl zcela shodný do všech nejmenších detailů, nicméně byl konstruován jako jednotný pro obě tyto řady a také se použil pro služební vozy Ds (dnes Da-k) z let 1948 - 1957
Popisovaný typ vozu na kyseliny s pevnými bočními stěnami mi není znám, ale netvrdím, že znám všechno. Na některé kyseliny se používaly (a možná ještě ojediněle jsou v provozu) nádobové vozy, kde kyselina byla plněna ne do kotle, ale do soustavy relativně malých nádob (cca 1 kubík) upevněných v rámové konstrukci. Starší verze s kameninovými nádobami je známa např. z modelářské produkce, ale na podobném principu existovaly i čtyřnápravové vozy poválečné výroby.

Autor: Danny (dan_kramek<zavinac>post<tecka>cz) (30.5.2006, 12:03:56)   odpovědět

Pane Maheli,

Dekuji za osvetleni, jeste si dovolim dotaz ke kotlovym vozum CS konstrukce...

Ve zdejsim katalogu jsem zaznamenal dve velmi podobne (povalecne) konstrukce, jedna pro mineralni oleje, druha pro kys. sirovou s mensim tankem. Dale si pamatuji vuz na kyselinu s podobnym ramem, jehoz postranice byly vyvedeny hodne vysoko, skoro az na uroven pomyslne poprsnice kotle.
1. Kde by se dalo nalezt vice podkladu ohledne kotlovych vozu CSD povalecne konstrukce?
2. Mely tyto vozy R delku ramu ci rozvor shodny s vozy Ztr/Zsr?
3. Mely Zsr/Ztr shodny ram s radou Vtr?

Autor: Ivo Mahel (imahel<zavinac>koop<tecka>cz) (30.5.2006, 07:34:29)   odpovědět
(reakce na příspěvek od HonzaZ (honza<zavinac>halo<tecka>cz) z 29.5.2006, 19:22:03)

Tendr a kotlový vůz měla přinejmenším rozdílnou délku nádrže, zcela jinak řešené čelní partie atd. Pokud vím, hlavní ideou těchto konstrukcí byla maximální úspora materiálu tím, že odpadl klasický nosný rám...

Rychlost pro jízdu tendrem vpřed u německé řady 52 souvisí s tím, že má odlišně řešeno spřahovací zařízení mezi lokomotivou a tendrem a nemá přímý vztah ke konstrukci tendru jako takového.

Autor: HonzaZ (honza<zavinac>halo<tecka>cz) (29.5.2006, 19:22:03)   odpovědět

Tyto kotlové vozy určitě připomínají tendry od němek, protože z těchto vozů se tendry němek skutečně vyráběly. A to díky tomu, že jich byl za války relativně nadbytek a německo potřebovalo rychle tendry k daným lokomotivám - proto se některé kotlové vozy přestavěli na tendry. Výrobce těchto kotlových vozů také využil výrobních přípravků a plánů těchto vozů na výrobu nových tendrů. Vždyť se těch lokomotiv během války vyrobilo kolem 5-6tisíc a nebyl čas! Taky to byla jediná lokomotiva s vlečným tendrem u ČSD (ČMD), která měla povolenu stejnou rychlost vzad stejně jako vpřed, tedy 80Km/h. Právě díky kontrukci tendru - bývalého cisternového vozu. Ovšem zda se ty tendry dělali přímo z této řady, nedokáži určit. Jenom jsem vám chtěl vysvětlit, proč se ten vůz podobá tendru němky.

Autor: Dušan Bálek (d<tecka>balek<zavinac>quick<tecka>cz) (26.5.2006, 09:24:56)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Ivo Mahel (imahel<zavinac>koop<tecka>cz) z 26.5.2006, 07:49:08)

No to je právě ono... "...v šedesátých letech...". Ale apsoň mám z čeho vycházet. Moc děkuji

Autor: Ivo Mahel (imahel<zavinac>koop<tecka>cz) (26.5.2006, 07:49:08)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Dušan Bálek (d<tecka>balek<zavinac>quick<tecka>cz) z 25.5.2006, 15:58:42)

Dost podrobné pojednání o Vtr je v Železniřním modelářství II, k oběma uvedeným řadám najdete něco v publikaci Řady nákladních vozů ČSD (taková dlouhá nudle), kterou vydalo Dopravní nakladatelství a v druhém vydání NADAS v šedesátých letech. Jinak z hlavy nevím...

Autor: Dušan Bálek (d<tecka>balek<zavinac>quick<tecka>cz) (25.5.2006, 15:58:42)   odpovědět

Zdravím všechny přítomné odborníky :) Chtěl bych je tímto požádat o radu, kde by se daly sehnat nějaké podklady na vozy Vtr/E a Otdr/Lcmp. Díky...

Autor: Ivo Mahel (imahel<zavinac>koop<tecka>cz) (23.5.2006, 07:28:52)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Danny (dan_kramek<zavinac>post<tecka>cz) z 22.5.2006, 14:51:13)

a) za pomlčkou určitě není písmeno, ale číslice. Čísla nákladních vozů byla šestimístná, tedy za pomlčkou pět pozic.
b) jde o vůz německé konstrukce z válečného období, není vyloučeno, že se nějaké takové vozy vyráběly ještě krátce po válce. Nešlo o nic tak výjimečného, takové vozy se dělají např. ve velikosti TT v modelu. K odhadu jejich počtu u ČSD zatím nemám dost podkladů, ale rozhodně nešlo o ojedinělou záležitost.

Autor: Kank (krysa_kanalova<zavinac>seznam<tecka>cz) (23.5.2006, 07:28:05)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Ivo Mahel (imahel<zavinac>koop<tecka>cz) z 19.5.2006, 07:36:04)

Tuto knihu bohužel nevlastním, takže nemůžu výkres posoudit. Pro mou potřebu je výkres podvozku (skříň patra je OK) příliš zjednodušený.

Autor: Albatros106 (JanKrahulec<zavinac>seznam<tecka>cz) (22.5.2006, 23:27:13)   odpovědět

Dobrý den
Prosim vás kdo máte nějaké fotky lokomotiv 498.101-15 Jedničkových Albatrosů.Jelikož se specializuji na tuto řadu a hodlám tvořit modely tak shromažduji materiály a fotek mám dosti málo.Můžou bít jakékoliv at barevné či černobílé.Zejména bych ocenil z provozu.Mockrát děkuji.

Autor: Danny (dan_kramek<zavinac>post<tecka>cz) (22.5.2006, 14:51:13)   odpovědět

Zdravim,

Objevil jsem pri ceste na Slovensko jednu 4osou cisternu v depu Zvolen. Podle zbytku napisu na tabuli se dal odhadnout napis Ra 8-6xxx nebo 8-Gxxx. Bohuzel nemam foto (vzdycky se vsechno nepovede), takze slovni popis:
- 2 podvozky, ctvercove odlehcovaci otvory
- Vuz nema ram, podelne sily se prenaseji pres kotel.
- Vstup na kotel z brzdarske plosiny.

Silne mi tento typ pripominal tendr od rady 555.0, akorat, ze proti tendru Nemky byl ponekud delsi. Muze mi, prosim, nekdo osvetlit puvod techto vozu? Jezdilo jich u nas hodne?
Mel jsem az doposud pocit, ze u nas byly cisterny pouze s kotli ulozenymi na ramu, a nikoli se samonosnym kotlem.

Diky moc.

Autor: HonzaZ (honza<zavinac>halo<tecka>cz) (21.5.2006, 11:38:25)   odpovědět

pardon, kola o Dstyk=20mm - já si to spletl s 354.1, ale kola Dstyk=18mm na 354.1 beru taky. Písněte mi prosím cenu, koupím. Zájem mám o nápravy bez pohonných ozubených kol, ale i s nimi. Kola nemusí být tovární výroby.

Novějších 20 příspěvků Předchozích 20 příspěvků
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39 | 40 | 41 | 42 | 43 | 44 | 45 | 46 | 47 | 48 | 49 | 50 | 51 | 52 | 53 | 54 | 55 | 56 | 57 | 58 | 59 | 60 | 61 |

Verze: 0.1.7 (beta3)
© jub 2002