Zdravím přátele železnice.
Naše rodina se často vydává na výlety vlakem, tak jsme postupně získali řadu informací o různých mašinách. U některých jsme se ještě nedozvěděli jejich "přezdívky", jako má "Komárek", "Šlechtična" nebo "Hurvínek" atd. Ale potřebovala bych poradit s jednou mašinou, o které nevím vůbec nic. Je to parní mašina, má číslo 216, jedná se o model asi 0,5 m dlouhý, ve skutečnosti jsme tuto mašinu nikdy neviděli. Má dva parní dómy spojené jako všudybylka. Neznáte ji někdo? Předem děkuji za odpověď.

Kdysi tady býval prográmek na Tvorbu GVD (požíval sem ho na tvorbu GVD pro model. železnici) neměl by jste někdo odkaz? Díky Mettys ;)

Rád bych opravil údaj o zbarvení M 131.0 HUrvínek.V odborném časopise vydávaném po roce 1945 a pozdeji i v6elezničáři bylo otištěno znení rozkazu o nátěrech motorových vozů.Tento rozkaz zůstal v platnosti údajně dlouho po válce.Podle rozkazu z 1.7.1938 budou 2nápravové motorové vozy a jejich vleky stříkány červenochnědou barvou č.1038 dle vzorníku firmi Temperol.Dvouosé vozy neleštit,lesk vzniklí pouze stříkáním,4osé motorové vozyleštěny do pololesku.Vozy M 290.0 stříkány karmínověčervenou (odstín JAWA),v tomto odstínu budou lakovány 4osé motorové vozy pro význačnější vlaky.Poválce uplatněno na vozy M 284,M262 a velké motory M 286 a M 296,je zajímavé že toto se nevztahovalo na vozy M 240 a udajně na motory zvané Arpád.

Z černobílých fotografií se toho o nátěrech mnoho říci nedá - rozlišit tmavě modrou od tmavě zelené či tmavě hnědé nebo jiné tmavé barvy lze jen těžko a písemných materiálů, kde by byla zmíněna barva, je zoufalé minimum. Jsou ovšem výjimky, např. na světové výstavě v Miláně byl vystavován salonní vůz barona Rotschilda, pozdější ČSD Aza 1-0085, v bílé barvě se zlatým zdobením a byl detailně popsán v dobovém tisku.
V archivu VÚKV se při přípravě knihy o salonních vozech mimo jiné našly kolorované obrázky téhož vozu pro maďarský dvorní vlak - na jednom byl zelený, na druhém modrý. Ale nevyplynulo z toho, která barva byla použita (v knize na str. 62). Faktem je, že když se k nám v roce 1945 dostala jiná skupina maďarských salonních vozů, byly zelené. Ono totiž naopak někdy šlo o nenápadnost...
Pokud vím, modrá se u nás používala též v ještě tmavším odstínu tzv. císařské modré (téměř černá).
A ještě pro upřesnění - ty vozy Aa z let 1894 - 1896 byly původně jen lepšími vozy pro vlaky vyšší kvality (řečeno dnešním slovníkem), jezdily např. Vídeň - Karlovy Vary. Jen jeden z nich byl pak přestavěn na vysloveně salonní.

Zdravím všechny příznivce modelových kolejí. Můj dotaz je na vnější barevné nátěry saloních vozů. V knize "Salonní vozy Ringhoffer" jsem nenašel záznam o vnějším nátěru těchto vozů. Jediný popis nátěru je v časopisu ŽELEZNIČÁŘ 82, str. 223, v článku o salonním vozu č. 10 Buštěhradské dráhy. Cituji: Barva vozu - jako i u ostatních vozů téže doby - byla pařížská modř se zlatými prožky, bílou střechou ačerným spodkem a podvozky.... Vůz byl dodán v r. 1914. Nevím, zda se tyto nátěry už používaly i v letech 1890 - 1910. Začal jsem si stavět zkusmo model salonního vozu kkStB Aa 2071, 2076-2080. Pro stavbu dalších vozů bych rád již prováděl nátěry, abych co nejvíce přiblížil skutečnosti. Vagonová zeleň model znehodnocuje a činí z něho řadový vogon, což provozovatel jistě nechtěl. A ani já. Toto se týká vozů, jejichž skříň byla zvnějšku opatřena plechvým pláštěm. Při použití dřeva je mi to jasné - impregnováno, popř. mořeno a leštěno. Děkuji za informace.

Zdravím, měl bych zájem o plány.Jaká je cena? Co je to za lokomotivu? Díky K.P.

Dobrý večer, potřebuji poradit s barevným řešením lokomotiv E465.0, nejlépe po vyrobení a potom na konci jejich života. Po vyrobení jsem snad podle fotky barvy dekódoval takto: zelená tmavá, zeleň vozová, zeleň jedlová – skříň lokomotivy; zeleň hrášková – po vyrobení do 1940? linky 5mm široké kolem jednotlivých tabulí plechu na skříni; bílá - střecha a vše na střeše, vnitřní strana stínítek čelních oken, izolátory; černá – kompletní pojezd, tažné a narážecí ústrojí, pravděpodobně sběrače i s rámem nad izolátory, řadová tabulka černě patronována, stěrače; okrová, hněď dubová – vnitřní stanoviště strojvedoucího, strojovna?; šedá – brzdové hadice na čelech, sací světlejší, strojovna?; stříbrná, barva kovu – madla u dveří, madla na čelnících, kliky, náboje a obruče náprav, hřídel náhonu rychloměru; bronzová – státní znak, rozvod VN nad izolátory.
Podle fotek v Elektrichých lokomotivách mi toto barevné schéma přijde pro dobu velkého budování socialismu jako pouze zašlé, opršelé, neudržované (podle hesla: však na lak to nejezdí). Jo a hvězda na boku pochopitelně rudá.
Ještě bych měl prosbu, neví někdo, co měla jako výrobní tabulky a jak vypadaly? Dvě tabulky jsou pod řadovou uprostřed skříně lokomotivy a u vstupních dvěří na straně strojvedoucího je ještě jedna, pravděpodobně tabulka kontrol, oprav a vyvázání, neví někdo jak to bylo uspořádané? Měsíční, čtvrtletní, půlroční, roční, dvouletá, vyvázání, - ještě na něco jsem zapoměl? Díky, Petr

Pro vymezení hmotnosti předmětů, které jsou kratší než délka podlahy vozu, se používají značky s písmeny malé abecedy (a-a, b-b, c-c atd). Dovolené hmotnosti pro různé délky nákladu podle těchto značek pak jsou v tabulce na boku vozu.

Tabulka s písmeny A, B, C, D, popř. rozšířená v hlavičce ještě o číslice, udává dovolenou hmotnost nákladu podle tzv. traťových tříd, které respektují dovolené nápravové zatížení, dovolenou hmotnost na metr délky vozu a možná ještě něco dalšího. S a SS pro označení řádků této tabulky jsou rychlostní režimy (dovolená rychlost 100 resp. 120 km/h).
Ty různé kombinace malých a velkých písmen u čísla vozu (Tams, Res, Eanos,...) jsou řadovým označením a jsou v tom zakódovány různé vlastnosti příslušného vozu.

Jan: Pro přechodnost do SSSR se používalo písmeno E, popř. E v rámečku. Značka MC v kroužku označovala vozy přechodné do členských států OSŽD, k čemuž platila poněkud mírnější kritéria než podle úmluvy RIV (například pro vybavení vozu brzdou).
Značka TEN má trochu jiný význam než RIV - znamená, že vůz vyhovuje technické specifikaci pro interoperabilitu (TSI) platné pro Evropský hospodářský prostor.Značka RIV může zůstat na vozech, které splňovaly podmínky RIV, ale nesplňují vše podle TSI.

písmena RIV na vozech by už v současné době měly dojíždět.Tušim,že se ted zavedla značka TEN místo RIVky.RIV je původní předpis o použitelnosti nákladních vozů mimo hranice ČSSR.Ještě se na vozy dávala značka MC a ta povolovala vstup vozidla na tratě SSSR.Po vzniku ČD se to přejmenovalo na VSP ale na vozy se stále psalo RIV a dnes by tam po opravě a laku mělo být TEN.Bílá písmena na spodní části vozu ABCD.. znamenají únosnost vozu na tuto stanovenou délku.To znamená,že třeba je stanoveno na vzálenost písmen A-B 2t a já mám předmět o 2t který ovšem je kratší dejme tomu o 0,5 m mezi značkami.Tak se musí použít hranoly které dosahují nebo přesahují tyto značky podle váhové potřeby abych se vešel v poměru váha-rozměr.

Hledejte Průvodce nákladní přepravou č. 17 na stránkách ČD CARGO. Kromě "ot 50.00" by tam mělo být všechno. Přímý odkaz mi Parostroj nechce vzít.

Vážení. Nemůžu to nikde najít a zajímalo by mě co všechno znamenají ty bílé nápisy na současných nákladních vozech (např. Tams, Kns, Eas, Es, Res).
Nápisy třeba RIV, ot 50.00, tabulka A,B1,B2,C,S a pod.
Kde se o tom dozvínm více. Dík.

Děkuji za příspěvky k tomuto tématu. Roky 1957-58 jsem pro model M 262.0 zvolil záměrně, protože bych chtěl udělat model už s 2.třídou, ale ještě s lvíčkem a nedoplněnýmm červenými pozičními světly. Zatím k takto uvažovanému modelu sbírám podklady, kterých je velmi málo. Přemýšlím také o měřítku, ve kterém by mohly vyniknout všechny detaily, řeším také otázku případného pohonu. Je možné, že model bude řešen jako maketa, bez vlastního pohonu.
Vývoj vzhledu v dalších letech je zdokumentován už lépe, zejména z 60./70.let jsem na burze sehnal fotografie.

Drdi: ještě několik poznámek. Podvěsy, střecha a nárazníky natírány šedou stejného odstínu až do konce 60.let kdy dochází k zjednodušení barevného řešení. Krémově bílá barva překryla bílou poprsnici, nárazníky natřeny černě. Další výnos FMD č.j. 6817/76-12 o "Barevném řešení hnacích vozidel" vyšel 19.1.1976 čili opět změny. Dodatek k tomuto předpisu pod č.j.6385/82-12 platí od 25.1.1982. V roce 1988 opět změna v barevnosti hnacích vozidel ČSD.
Malý státní znak (lvíček) umístěný nad tabulkou s označením lok.řady a inventarního čísla zanikl vyhlášením nové Ústavy v roce 1960. Místo něho nápis vlastníka ve žluté barvě "ČSD". Pod tabulkou s označením lok.řady a inv.čísla byl žlutý nápis Správy dráhy. Plastické tabulky umístěné na podvěsech byly původně v barvě kovu. Zčervenaly až při obnovách laku vozové skříně.
Plastická tabulka v barvě kovu označovala vozovou třídu, po zrušení 3. třídy nahrazena žlutým nápisem.
Plastická tabulka s označením lok.řady a inv.čísla vozidla měla rozměry 680mm x 200mm. Výška označení řady 140mm, výška konstrukční skupiny a inv.čísla 100mm. Tabulka měla světlejší odstín červené než červená barva bočnice.
Od roku 1958 je inventární číslo trojmístné.
Reflektory průměr 200mm, horní s písmeny "P" a "Z" průměr 150mm. Než byla ustanovena poziční světla, tak se do hlavních reflektorů zasouvala červená či oranžová skla.
Jaké nápisy a plastické tabulky vůz musel mít nařizoval předpis "Pravidla technického provozu" z roku 1951. Chybělo-li něco, vozidlo nesmělo opustit výtopnu (LD).

Drdi: Nevybral jsre si právě nejlepší nejlepší rok (1958). V tomto roce dochází k poměrně velkým změnám u řady M 262.0. Ke stavbě bych si vybral asi rok 1951. Postupem času totiž dochází k mnoha změnám. Nedržte se barevného řešení u M 262.001 a 32. Jsou to tovární fota. Pozor na M 262.012 a 18; jsou bastardní. V mnoha depech ke konci 80.let vzali strojvůdci kbelík šedé barvy, natřeli podvěsy a vůz deklarovali jako v původním nátěru. Naprosto souhlasím s Ivo Mahelem, pouze bych si došel do Národního archivu v Praze 4. Tam najdete přesné plány umístění nápisů (plastické i psané přímo na vozovou skříň), řešení barevnosti vozidla atd. Mimochodem, hvězda zavedena předpisem A5 § 228 od 1.5.1951 byla 500mm velká, umístěna na bočnici "velkého stanoviště" pod poprsnicí. Na Váš dotaz na "P" a "Z". Změnou Dopravních a návěstních předpisů v roce 1954 toto označení ztrácí smysl. Od 3.6.1956 zrušena III. vozová třída.

Nechci nikomu brát iluze, ale na 100 % přesný model (nebudeme-li uvažovat modelové nepřesnosti související s modelovými spřáhly, velikostí okolků, úpravami pro natáčení podvozků do oblouků atd.) lze postavit jedině tehdy, jsou-li k dispozici dobré podklady, v daném případě přinejmenším dobré fotografie téhož vozidla z obou stran (takové, aby na nich bylo zřetelné rozmístění všech nápisů) a pochopitelně ze stejné doby. Můžeme různě v obecné rovině teoretizovat, který detail se v jakém období měnil, jaké byly obecné zásady pro rozmísťování nápisů apod., ale pro konkrétní vozidlo např. mohlo hrát roli, v kterém depu bylo v provozu, v jakých termínech se dostalo do dílen nebo třeba který písmomalíř na něm dělal nápisy. Např. umístění některých nápisů, jejichž poloha nebyla k něčemu přesně vázána, se mohlo případ od případu lišit i o desítky cm. Pokud příslušné podklady k dispozici nejsou, pohybujeme se pouze v oblasti hypotéz, jestli to a to v danou dobu mohlo vypadat tak a tak... Pokud chce někdo vycházet z dnešní podoby zachovaných vozidel, měl by si zjistit, z jakých podkladů se při jejich opravě vycházelo, tedy do jaké míry odpovídají dobové realitě.
Např. nápisy se v uvedenou dobu běžně dělaly žluté, ale mohly se ještě vyskytovat bílé z výroby, pokud vůz neprošel obnovou nátěru v dílnách. Snad jediné, co lze s velkou pravděpodobností potvrdit, je to, že šedý rám se vyskytuje na fotkách ještě ze začátku 60. let.

Dobrý den, obracím se na znalce M 262.0 (830) s následující věcí: chtěl bych postavit dobově 100% věrný model M 262.0 nízkého evidenčního čísla (do cca M 262.030) v podobě z let 1957 - 1958. Srovnávám dostupné fotografie renovovaných vozů M 262.007 a M 262.018 a nejsou mi úplně jasné tyto záležitosti:
- do kdy byla na čelech vozů pouze samostatná světla (bez dodatečně přidaných koncových červených)?
- do kdy byly podvěsy natírány šedě?
- jak byly na vozech v uvedených letech umístěny státní znaky ("lvíčky") a jak nápisy ČSD?
- kde byly na vozech v uvedených letech umístěny nápisy Pražská dráha (Bratislavská dráha atd.)?
- jakou barvu by měly mít popisy (bílou, krémovou nebo žlutou) a je známo jejich přesné rozmístění?
- kde přesně a v jakém rozměru by měla být umístěna na bocích vozu rudá pěticípá hvězda?
- do kdy se na čelech používalo označení P a Z? Bylo tohle označení na M 262.0 nebo M 284.0,1 ještě v letech 1957 - 1958?

Děkuji všem za poznatky a pomoc.
Možná to bude zajímat více lidí.

Dodatek k předchozímu: Ty cesty byly z Hradce Králové.

(reakce na příspěvek LachTTAN)
Jeden "Schürzenwagen" dobře pamatuji ze svých klukovských let. Asi tak v r. 1946
jezdil jeden AB4ü-39 pravidelně v pražských rychlících a já s ním jezdil do Prahy
(měl jsem tehdy režijní výhody i na tehdejší 2. třídu). Dodnes si pamatuji na neobyčejně velké a luxusně vybavené oddíly býv. 1. třídy. Myslím, že jsem tehdy zaznamenal i nějaké jiné, protože to pro mne nebyla žádná zvláštnost.