To Karel: Zkus se zeptat přímo autora... tedy J.Beka. Ten má určitě... ;-)

Dekuji za informace,ale zeptal bych se jinak - kdo ma vykresy pro M 262? Vykresy a naklady uhradim.

Pro upřesnění Ivovi rady, tazatel je asi později narozený modelář a doporučovaná literatura je asi starší nežli on. Knížka, brožura, se jmenuje Modely hnacích vozů, Ing.Zdeněk Maruna, vydal NADAS v roce 1972. V brožuře je rozkreslený do detailů M262.0 první serie modeláře Zbyňka Matějky. Dalším modelem je přestavba továrního modelu VT 135 Piko na mot. vůz M242.031 ve velikosti H0 od Ericha Kaisera. Příkladem stavby modelu v M 1:50 s vnitřním zařízením je M 290.0 Slovenská strela, jejíž dobový výkres je přiložen.V textové části jsou popsány stavby všech tří modelu, způsobem typickým pro autora. Brožura je 36 let stará, možná ji lze objevit na burze v Praze, případně v Antikvariátu. Návody na stavbu jsou z dnešního pohledu v určitých pasážích překonané, například řešení pohonu, které lze dnes konstruovat naprosto jinak a i v měřítku 1:87 modelovat interiér vozu. Bek

Pokud vím, poměrně podrobně je tento motorový vůz rozkreslen v publikaci pana Maruny o modelech motorových vozů, která vyšla v NADASu někdy v polovině 70. let, typové náčrty jsou v Bekově Atlasu lokomotiv 2 a asi by se toho v literatuře našlo víc.

Mam nasledujici dotaz
Kde se da sehnat vykresova dokumentace na M 262 pro stavbu modelu.

Díky. 2. variantu ještě pamatuji, ale byl jsem tam jen jednou, vlak od Budějic opožděn, urychlený přestup, navíc v dešti. Nebyl čas studovat. A při zpáteční cestě jsme u Harbartova trefili na přejezdu auto, takže se jelo busem, který nás vzal až do Budějic, takže mimo Rybník. No a pak už jsem to nestihnul. Díky. LachTTan

Rybník pod měděnou pavučinou.
Zdroj informací je z DKV České Budějovice, tak jak bylo školeno.
1. Varianta 1,5 kV
kromně koleje č.4 před staniční budovou všechny koleje zatrolejovány v délce cca mezi vjezdovými návěstidly od Č.Budějovic a Hor.Dvořiště. Trolej byla pod napětím pouze v době pobytu lipenky ve stanici, tzn. že se zapínala před příjezdem vlaku od Lipna a vypínala po odjezdu do Lipna.
2. Varianta 1,5 kV a 25 kV
kolej č.4 opět bez zatrolejování(i dnes),koleje 2, 2a,1,3,5 a 5a pod 25 kV. Koleje 7, 9 a 11 pod 1,5 kV. Oba systémy nebyly nijak propojeny, ani izolovanými úseky. Bek

Teoreticky by to kolem roku 1960 mohl být ještě rychlík na nějaké odlehlejší trati.

Nevím, co rozumíte pod pojmem značení. Čísla, která znám, jsem uváděl už minule.

LachTTane,
zmizely provozní řády a také pamětníci, ale pátrání pokračuje. Jedním z nepřímých důkazů o zatrolejování, by mohla být úvaha, že zcela jistě vlaky z lipenky přijížděly k nejvzdálenější betonové hraně nástupiště od výpravní budovy(jsou tam tři, myslím služebně pátou hrany kolej) a tak všechny další vzdálenější, liché, koleje byly pod trolejí 1,5 kV. Ale nezoufejme, mážná se něco v Budějovicích najde. Jak dlouho se elektricky (25 kV) jezdí po Rybníka po hlavní trati? Bek

Děkuji vám mnohokrát. O výrobě papíráků, bajek,Dačka a DFačka uvažuji také. Tedy říkáte že spíše než rychlík, byl by to osobní vlak tažený šlechtičnou, mohl by být tedy v tom složení jak jsem psal, pouze bez jídelního vozu? Jak by tedy mělo vypadat značení těchto vozů v roce 60? Děkuji.

Takovou soupravu bych v uvedeném období jako moc reálnou neviděl. 476.0 byly doma v Přerově a jezdily na hlavních tratích, kde byly soupravy rychlíků z velké části řazeny z novějších vozů ("papíráky", osmidveřové Bai, od roku 1957 nové vozy Da, od 1958 nové vozy ze Smíchova), starší vozy byly přesouvány na podřadnější výkony a nezřídka (vozy s dřevěnými skříněmi - tuzemská výroba před rokem 1930) na osobní vlaky. Spíše by se k takové soupravě hodila lokomotiva 475.1 a nejspíš by do ní nepatřil jídelní vůz.
Čísla Ba 3-0234, 3-0167 a Aa 1055 náleží k systému z roku 1957, přičemž první dva odpovídají označení pro osobní vlaky.
Poštovní z roku 1937 byl např. Fa 9135, služební Ringhoffer 1936 Da 7096, Královopolská (jiné podvozky) Da 7098, "grégr" ABa 2142, "pancéřák" Ba 3314 (1. série), WR 496 - 499, "grégr" Ba 3327.
K těm německým vozům mám identifikován vůz Ba 3074 jako typ C4i-36 DR a Ba 3-0103 jako AB4ü-23 DR.

Pardon blbě jsem si přečetl dotaz, ale možná se to někde najde, pak dám vědět.

Certlov

Zdravím. Chci si postavit soupravu tak z roku 58-60 ve složení:
476.0 + Fa(1937/8) + Da(1936/8) + ABa(ex BCa grégr) + Ba(ex Ca-dělá roco) + Ba 3-0234(ex Ca 13,5mm)+ Ba pancéřák + WRa (ex Ara liliput) + Aa 1055 + Ba(hecht-roco) + Ba(ex Ca grégr) + Ba(Ba roco) + Ba 3-0167
Rád bych věděl zdali je taková souprava reálná a zda byste mi mohli říct jaká čísla tyto vozy mohli mít po přečíslování v roce 57. Díky moc, Beňa
P.S.: Radši pište na mejl, ať to tu nezacpeme Milanovi blbostma. Díky moc

Nevíte někdo, jak byla původně zatrolejována stanice Rybník? Zejména koncem šedesátých let, pokud se to během doby měnilo? Z mých dostupných fotografií a plánku se to nedá vyčíst. Chci postavit Lipenku. LachTTan

Nazdar Ivo,
my dva přece víme, kdo za případem ŽM 11/2007 stojí, ale také je za tím nedostatečná vzdělanost zájemců o tyto věci. Absence literatury z tohoto oboru, protože ne každý je badatel, jinde takovou literaturu mají a je možnost si dané věci přečíst a dohledat. Názorný příklad jsou vozy UNESCO, denně lze předlohu vidět na vlacích,tedy současnost a stejně zmizely jako paskvil z pultu co by dup. Když vyjde kniha nebo třeba model s popisem ČSD, hned se najde plno šťourů, kteří nikdy nic v oboru nepodnikli a mají připomínek jak holič o sobotě.Přitom třeba zrovna vozy UNESCO opravdu, tak jak být slibuje RailTop. Ale dost už, je to v lidech na obou stranách pultu. Tady by každý chtěl vše co nejlevněji a rádo se zapomíná, že zrovna modelová železnice i v okolních zemích není koníčkem chudých. Druhá věc je cenová politika většiny našich prodejců, já už jsem u nás v kamenném obchodě nekoupil model několik let a důvod je na snadě, v Rakousku a Německu jsou modely v krámě levnější. Jindra

Nazdar Ivo,
my dva přece víme, kdo za případem ŽM 11/2007 stojí, ale také je za tím nedostatečná vzdělanost zájemců o tyto věci. Absence literatury z tohoto oboru, protože ne každý je badatel, jinde takovou literaturu mají a je možnost si dané věci přečíst a dohledat. Názorný příklad jsou vozy UNESCO, denně lze předlohu vidět na vlacích,tedy současnost a stejně zmizely jako paskvil z pultu co by dup. Když vyjde kniha nebo třeba model s popisem ČSD, hned se najde plno šťourů, kteří nikdy nic v oboru nepodnikli a mají připomínek jak holič o sobotě.Přitom třeba zrovna vozy UNESCO opravdu, tak jak být slibuje RailTop. Ale dost už, je to v lidech na obou stranách pultu. Tady by každý chtěl vše co nejlevněji a rádo se zapomíná, že zrovna modelová železnice i v okolních zemích není koníčkem chudých. Druhá věc je cenová politika většiny našich prodejců, já už jsem u nás v kamenném obchodě nekoupil model několik let a důvod je na snadě, v Rakousku a Německu jsou modely v krámě levnější. Jindra

Ono to taky souvisí s obecným povědomím o tom, co vlastně u nás kdy vůbec jezdilo, nemluvě o znalostech některých věcí, jako třeba provedení a rozmístění nápisů na vozidlechv různých obdobích ("epochách"), což je např. na rozdíl od přepočítávání rozměrů vidět na modelu už na první pohled z dálky. A to o tom povědomí platí jak o mnohých zákaznících, tak i o některých výrobcích a prodejcích (proč bych to neměl prodávat, když to jde na odbyt?). Např. v těchto dnech se mi dostal do ruky Železniční magazín 11/2007, kde jsou mezi novinkami na trhu dva ex německé vozy ČSD se smyšlenými čísly, která neodpovídají žádnému ze systémů ČSD...

Minulou neděli jsem si něco slíbil, možná i pod vlivem rodinné události, kterou byl příchod první vnučky v ten den na svět, že už nikdy více. Takže naposledy, možná by nebylo na škodu některým, "taky zájemcům" o železnici a modelovou zvláště, být někdy muškou a poslouchat po skončené burze prodejce jak smýšlejí o svých některých zákaznících. Nechci být neslušný, tyto stránky si to nezaslouží, ale mnohdy bývá řeč o jisté části mužského těla, že kdyby na něm bylo ČSD a rudá hvězda, tak se prodá. Bohužel tento přístup, který vyvolala moje reakce na dotaz, podle mého názor nemá hodnotu a lépe se k němu nevyjadřovat a raději zde debatovat o smysluplných problémech, když správce stránek dal takovou příležitost a prostor o kterých se nám před nedávnou dobou vůbec nesnilo. Bek

Míra tolerancí odchylek od modelové věrnosti je subjektivní záležitostí každého modeláře či sběratele a vymezení hranice "toto ještě ano/toto už ne" je problematické a může se lišit i u téhož člověka případ od případu. Proto dle mého názoru pro porovnání model/skutečnost mohou objektivní fakta (např. celková délka modelu se proti přepočtu liší o tolik, průměr kol o tolik) sloužit jen jako jedno z vodítek k rozhodování. Ten, kdo potřebuje model k provozu na kolejišti, asi ve většině případů (obzvlášť tam, kde ani moc nejde se na model nedá dívat zblízka) dá přednost spíše dobrým jízdním vlastnostem i za cenu určitých vzhledových či rozměrových odchylek od reálu, zatímco do vitriny má význam věrné provedení do všech detailů, kvalitní povrchová úprava atd. a jízdní vlastnosti, tažná síla atd. hrají roli podřadnou.