Otáčení lokomotivy delších přes nárazníky než je délka točny, to lze vidět i dnes, 2 x 742, to se nesmí kolem motat žádný trouba, aby nedostal nárazníken poslední facku. Tuto fintu nelze provádět na balanční točně, jak není lokomotiva v těžišti, nelze točnu otočit. U kloubových točen je to jedno, tam to jde, most je kloubový a hmotnost lokomotivy je rozložena na pojezdových kolech.
Otáčení lokomotiv na točně v některých depech vyžadovalo znalost místních poměrů, viz točna v Ostravě na Bdr versus 556.0. Dodnes jsou na zdi Ferony stopy po zazdívání děr od nárazníků díky neumělým vrstvám cihel, kterými se vinící částečně vykupovali z průšvihu. Ale takových lokalit bylo více. Záleží na celkovém rozvoru lokomotivy a konstrukci točny, přesné najetí bylo vizitkou pro strojvedoucího. Zrovna nedavno uběhlo 10.let od 150.výročí prvního vlaku do Ostravy. Mezi hostujícími lokomotivami byl a 498.106, která měla problémy s ovládáním regulátoru a ostravská severní točna je dlouhá 23 m, pro Albíka tak tak. Brňáci to zvládli jak ve dne tak i při nočním fotografování a kdo to nevěděl, tak si ničeho nevšiml. Bek

Děkuji za upřesnění,mě to bylo neustálé divné ,jak parní lokomotivy řady 534.03 v Lipové Lázních se vešli na točnu,určitě s přesahem narázníků přes obrys točny.

Trochu se musím připomenout a omluvit, hledání netrvalo dlouho, ale nějak jsem na to zapoměl. V dochovaných služebních pomůckách z roku 1962 se uvádí, že v Lipové Lázních byla délka točny 20,04 m(typizovaná rakouská míra). Hanušovice 22,14 m a v Šumperku 23,60 m, typoval bych to na reko v době 1938-45 za DR, případně po druhé svět.válce.

Měřidla na obrys vyráběly Krnovské opravny a strojírny, s.r.o. Krnov

Prosím Vás, môže mi niekto poradiť kto vyrába (prípadne kto dodáva) mechanické meradlo jazdného obrysu UIC používaného pre meranie profilu dvojkolí koľajových vozidiel

Ďakujem

Pánové,
s Coronou jste vedle, Motorové vozy 850-854 je bittnerovská publikace, takže Gradis Bohemia s.r.o., Václavkova 1/116, 160 00 Praha 6, www.gradis.cz.Stránky se ale upravují a publikace už je staršího data. S pozdravem Bek

adresa nakladatelství:Americká 8,PRAHA 2,PSČ 120 00 nebo elektronická pošta:corona.publ@volny.cz .Zasílají na dobírku,minimálně dvě čísla.

Poprosím kontat na redakciu...

ad Pavol:Zkus napsat do redakce,minule nabízely těm ,co chybí ,jednotlivá čísla.

Ahojte, kúpim časopis Svět železnice, to je jedno ktoré číslo (nemám ani jedno...)
Ak má niekto navyše, ponúknite.

Ahoj Tome, plánek na BRm (BRam) je v brožře "Motorové vozy 850 - 854", teď z paměti nevím kdo to vydal, ale viděno nedávno na stánku na Masaryčce. Doporučuji Coronu vedle. LachTTan

Pokud je mi známo, tak zarážky a podložky na založení vozů(dvojice dřevěných špalků na podložení kol spojená ocelovou tyčí, dnes se již nepoužívá),se natíraly bílou barvou, snad do konce šedesátých let minulého století. Na popud dnes již zesnulého pana Jaromíra Hejzlara, býv. náčelníka dnes silně zdevastované žst. Kořenov, se začaly zarážky a podložky natírat na žluto, aby je bylo ve sněhu vidět a posléze se žlutá dostala do předpisu a také do praxe v celé síti ČSD.

skoda slov ta vaša stranka je fakt super

Nevíte někdo, jaké barvy se používaly na ruční zarážky v 19. století ? Černožlutá mánie je novinka posledních 50. let. Díky.

Dobrý den ve spolek
Prosim vás nemá t někdo něco o tříosích voze? fotky výkresy výskyt za provozu a i rozmístění popisů zevšeho mě nejvíc zajímaj tříosáky co dělal BTTB a co dělá Tillig děkuji.

ja by som rad vedel, ci robite obtisky aj na objednavku. mam fotografie popisov vagonov ktore by som rad namodeloval a zhanam dodavatela obtisku. taku A4 by som v mierke TT zaplnil. kolko by ma to vyslo? dakujem

Vývoj německého vozového parku jsem nezkoumal tak důkladně, abych mohl zodpovědně prohlásit, kdy vzniklo právě toto konstrukční provedení; ve vazbě na technologii výroby (svařování) to nejspíše bylo v třicátých letech. Ale středoevropský podvozek jako takový je ještě mnohem staršího data. Rovněž tak nevím, zda se v tu dobu v Německu vyskytovaly podvozky Diamond, ale v druhé polovině padesátých let se k nám dovážely čtyřnápravové cisterny, konstrukčně podobné těm německým (samonosný kotel), z Rumunska. Ty měly podvozky Diamond zcela určitě.

Pred nejakym casem jsem se tu ptal na 4-ose cisterny nemeckeho puvodu (Ra-86xxxx) . Mam otazku, odkdy se v Nemecku pouzivaly podvozky, ktere u nas zname pod oznacenim tusim 26.2 (no proste s ctvercovym otvorem v bocich)? Mohly se na nemeckych vozech, konkretne na techto cisternach vyskytnout i Diamondy?

MOhol by som dostať e-mailom tie vákresi a články ? Mám iba Ž. 6/89 1 díl

Pánové,chci se zeptat,na kterých vlacích jsou pravidelně nasazovány vozy BRm- reko,kromě Mnichova to už snad nikde nejezdí? A plánek půdorysu či popis uspořádání by nebyl ? Děkuju moc.